Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kaktusářská literatura, knihy o kaktusech

29. 3. 2008

Kaktusářská literatura

 

Už od svých začátků s pěstováním kaktusů jsem hledal všechny možné informace o těchto zvláštních rostlinách. V mém okolí jsem nevěděl o žádném kaktusáři, který by podle potřeby poradil. I když jsem později zjistil, že tady jsou. Občas jsem si něco přečetl v časopise Zahrádkář. To ale bylo málo. Chtěl jsem najít nějakou knížku, kde bych se jednoduše a stručně o kaktusech dozvěděl co nejvíc. První moje knížka ke které se ještě dnes vracím byla kniha pánů Zdeňka Fleischera a Dr. Bohumila Schütze „Pěstování kaktusů“. Oba autoři tady krásně a srozumitelně podávají všechny základní informace. O stavbě rostlin, kde rostou, jak je vysévat, pikýrovat, přesazovat a vůbec pěstovat. Je zde i popis nejběžnějších druhů a kalendář kaktusářských prací. Pro začátečníka je to vyčerpávající zdroj informací. Škoda pro nové začínající kaktusáře je to, že se dá sotva sehnat, náhodou snad už jen v některém antikvariátu.

 

Tento nedostatek si asi uvědomili pánové Pavel Pavlíček a Libor Kunte a vydali svou „Novou knihu o kaktusech“, která se podobá té předešlé. Navíc autoři přidali i řadu nových poznatků a vlastních zkušeností z pěstování kaktusů. Pěstitel kaktusů zde najde potřebné informace pro svého koníčka.

 

Každý, kdo této zálibě propadne, chce ale časem o kaktusech vědět stále víc. I já jsem najednou potřeboval znát podmínky pěstování konkrétního druhu. Třeba teď při přesazování rostlin jsem řešil, jestli třeba solisii pectinatu zasadit do kyselého nebo zásaditého substrátu. A tak už potřebuji další literaturu. A tady se výborně hodí kaktusářské encyklopedie, kde lze potřebné informace najít. Třeba „Encyklopedie kaktusů“ od pana Libora Kunteho s fotografiemi pana  Rudolfa Šubíka, kde je popsáno mnoho druhů kaktusů nebo „Ilustrovaná encyklopedie KAKTUSY“, kterou dali dohromady Clive Innes a Charles Glass z Anglie. Tato encyklopedie popisuje a zobrazuje více než 1200 druhů kaktusů. Jediným nedostatkem této knihy je, že je psaná pro Anglii a že třeba údaje o minimální teplotě pro naše podmínky často neplatí. Encyklopedie kaktusů popisuje sice "jenom" asi 600 druhů, ale zato podstatně přesněji. Pěkná je i kniha "Kaktusy a jak je pěstovat" od Jana Říhy a Rudolfa Šubíka, kde je popsáno asi 150 druhů kaktusů včetně návodu jak je nejlépe pěstovat.

 

Některým kaktusářům ale ani tohle nemusí stačit. Chtějí toho o svých miláčcích vědět ještě více.  To pak přijdou na řadu i monografie, které se věnují jen jednomu rodu kaktusů. Ty už jsou spíš pro specialisty. Třeba „Rod Astrophytum“ od Otakara Sadovského a Dr. Bohumila Schütze, „Rod „Notocactus“ od Stanislava Stuchlíka, „Rod rebutia“ od Otakara Šídy, nebo nová „Sulcorebutia“, kterou teď nabízí Chrudimský kaktusář. A jistě existují i další.

 

To jsem už ale někde jinde. Někdy je příjemné si prohlédnout i krásné fotografie kaktusů. Jako třeba v knížce Holandského pěstitele a fotografa Nico Vermuelena „Kaktusy“. Takhle bych ty své taky chtěl umět fotografovat..

 

Každý, kdo se trochu věnuje kaktusům ví, že taková jména jako Vánoční, Velikonoční kaktus, nebo Senilní dědek jsou jenom české lidové názvy. Všechny kaktusy mají svá jména. I když v jejich nomenklatuře se stále něco mění. Ta jména jsou ale latinská. Tady pomůže „Botanický slovník pro pěstitele kaktusů“, který vydal Klub kaktusářů z Chrudimi. Až tady se třeba dozvíme, že třeba „chloranthus“ není chlorovaný, ale zelenokvětý, že Gymnocalycium je kaktus s holým kalichem květu a ne gymnasta a podobně.

 

Když už člověk propadne kaktusům, chce taky znát něco z historie jejich poznávání. Kaktusy přece nepochází z Evropy , ale z Ameriky a jejich poznávání souvisí i s poznáváním tohoto světadílu. Jeden z největších objevitelů pocházel z Čech. Jmenoval se Alberto Vojtěch Frič a v roce 1983 o něm Karel Crkal sestavil knížku „Lovec kaktusů“, která popisuje Fričovy cesty za kaktusy a další zajímavé kapitoly. A. V. Frič byl nejen znalec kaktusů, ale i znalec obyvatel a prostředí, kde kaktusy rostou. Střední a Jižní Ameriky. Tuhle knížku už znám skoro zpaměti a přesto sem k ní často vracím.

 

Znám a mám ještě další knížky o kaktusech, ale ty o kterých se tady zmiňuji bohatě stačí takovému kaktusáři jako jsem já. Jedno dílo o kaktusech však nesmím vynechat. Já jsem se začal kaktusům věnovat někdy v roce 1985. Měl jsem obrovské štěstí, že jsem náhodou našel zmínku o „Atlasu kaktusů“, který začal vydávat zase Chrudimský kaktusář. Možná pan Pavlíček a spol. v té době ani netušili čeho dosáhnou. Každý rok vychází nový díl Atlasu a dnes jich je už dvacet dva. Každý dnes obsahuje asi čtyřicet volných stran s detailním popisem určitého kaktusu. Od jeho jména, historie jeho objevování, přes výskyt v přírodě až po návod jak jej pěstovat v našich podmínkách. A samozřejmě s krásnými fotografiemi. Dnes už je těch stran více než tisíc. Atlas mívá navíc i přílohy, které jsou taky velmi užitečné. Vzpomínám si třeba na přílohu o roubování kaktusů nebo o škůdcích, kteří kaktusy napadají. Snad autorům vydrží elán a zásoba druhů kaktusů a budou v Atlasu ještě dlouho pokračovat.

 

A nesmím zapomenout ani na internetové kaktusářské noviny, které vydává také Chrudimský kaktusář.

 

Kaktusy jsou rostliny, které jsou skoro polovinu roku ve vegetačním klidu. Pokud ale má kaktusář něco „ke čtení“, do vegetačního klidu se on nedostane. Stále může být se svými miláčky i když oni odpočívají a nabírají sílu do nové sezony. A pak se nemůže dočkat až se probudí. Jako třeba já teď, když se nám ta zima nějak protahuje.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

halyn sulejova

(halxna,17.09.20081100, 17. 9. 2008 11:03)

dobri den, mam domo kvetouci kaktus a mam jeden z nich moc dlovhyj 28sm ze mi skoro zlomise,co mam s nim delat.
Odpoved mi prosim poslit na halynasth@emajl.cz
Dikuji.

otazka

(tomas, 4. 9. 2008 20:24)

ahoj mas dobre stranky konecne jsem se ze tvych obrazku dozvedel jak mi kaktusy kvetou,ale potrebuji vedet chtel bych si zalozit vlastni stranku ale nevim jak odpoved mi prosim posli na muj e-mail kajman333@seznam.cz diky